Nejstarší zmínky o Cholině můžeme dohledat na listině z roku 1141, kdy jsou zdejší pozemky zahrnuty pod majetek olomoucké kapituly. Důležitá zmínka o zdejší farnosti pochází z roku 1326 kdy Adam z Choliny dovoluje premonstrátskému klášteru na Hradisku právo obsazovat faru svými kněžími a spravovat její majetek (tzv. patronátní právo). S cholinskou farností byli premonstráti spojeni až do roku 1784 kdy byli zrušeni Josefem II. Další významnou událost představoval pobyt švédských vojsk v okolí Choliny roku 1643. Švédové se tehdy zmocnili i farního pokladu. V první polovině 17. století byla Cholina považována za významné poutní místo, a to především díky gotické soše Panny Marie Cholinské, pocházející z počátku 15. století. Mezi lety 1694‒1760 bylo zaznamenáno 36 „velikých a zázračných milostí přímluvou Rodičky Boží“, které byly z touto sochou spojovány.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel byl postaven patrně již v 13. století, počátkem 14. století byl pak přestavěn do gotického slohu. Současná podoba kostela pochází z poloviny 19. století, kdy byl chrám přestavěn v novogotickém stylu. Roku 1605 byla ke kostelu při severní straně postavena německá kaple sv. Anny. V této době probíhaly současně mše v českém a německém jazyce. Kaple však byla pro malé využití v 19. století sloužena s hlavní lodí kostela. Dnes její existenci připomíná pamětní deska, která se nachází nad sakristií.
V kostele se nachází tři oltáře. Hlavní z nich zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie byl pořízen v polovině v 18. století a je stylizován do barokního slohu. Další dva pocházejí v z přestavby kostela v polovině následujícího století (na pravé straně od vchodu oltář sv. Josefa, na levé sv. Filomény).
Cholinský kostel se může pochlubit dvěma zvony, které pocházejí z první poloviny 16. století. Jedná se o zvon Panny Marie a sv. Anny vážící 100 kg a sanktusník. Oba dva byly uchráněny dvěma válečným rekvizicím (zabráním). K těmto zvonům je nutno v současnosti přičíst ještě zvony sv. Vojtěcha a svatých Cyrila a Metoděje, sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandra, a sv. Josefa, které byly pořízeny roku 1997.
Kromě již zmíněné sochy Cholinské Madony pochází z cholinské farnosti vzácná pieta z 2. poloviny 16. století, jež nese název Oplakávání a je v současnosti umístěna v arcidiecézním muzeu. K dalším památkám můžeme přičíst barokní obraz Panny Marie Nanebevzaté pocházející z roku 1749. Významné jsou i renesanční náhrobky držitelů haňovského a chudobínského panství, které se nacházejí přímo v presbytáři kostela. K literárním památkám je nutno zmínit tzv. „Antifonář cholinský“ z roku 1589 a nezvěstnou pamětní knihu roku 1716, která zachycuje farní dějiny do roku 1872.